Kosimesnadno
Nákupní košík 0 položek   0.00kč
Vítejte, návštěvníku! Přejete si přihlásit se?

Lev Nikolajevič Tolstoj o sečení


 


Lev Nikolajevič Tolstoj o sečení

Jak se může výňatek z ruské klasiky hodit do kontextu těchto webových stránek bude ihned zřejmé - Tolstoj z celé duše schvaluje používání našeho oblíbeného nástroje...

Tématu ručního sečení je v několika kapitolách Anny Kareninové (1) věnována hlavní pozornost; četná prohlášení zde svědčí o Tolstého zalíbení v kose. ( *2 ) (Skrze šlechtice Levina vyjádřuje Tolstoj v tomto románu svoje vlastní zoufalství, vášně a sebezpytování.)

Levin se na počátku chopí kosy pouze v rámci fyzického cvičení, které mu pomáhá zvládnout hněv. Začal být tím strašně nadšený a rozhodl se připojit k rolníkům a po celý den kosit trávu na seno na svém vlastním statku, načež se jeho názor na kosení coby psychoterapie upevňuje: "To bys nevěřil, jak taková životospráva pomáhá, když má někdo brouky v hlavě" . Navíc zažívá: "...blaho, jaké nikdy v životě nepoznal."

Tolstoj jde přesto ještě dál než je jen osobní pocit naplnění z kosení a vede čtenáře na místo, které jako humanista sdílí s králem Václavem, Gandhím apod. Ve své sociální filosofii přijímá názor, že je pro aristokracii vzájemně přínosné, aby se "zkusila projít v botách rolníků." Levinův den strávený na louce byl přesně takový. Vzdává se tak svého vlastního oběda pro obyčejnou stravu od svého poddaného.

"Staroch si nalámal do misky chleba, rozmačkal jej lžicí, nalil z toulce vody, ještě si přikrájel chleba a osolil jej. Otočil se k východu a udělal si křížek."

"No tak, pane, dáme si polívku," řekl a přiklekl k misce.

Levinovi polívka tak chutnala, že se rozmyslil a nejel obědvat domů. Poobědval se starým a rozhovořil se s ním živě a účastně o jeho domácích starostech a vykládal i o vlastních starostech a všech věcech, které mohly staříka zajímat. Bylo mu s ním lépe než s bratrem a bezděčně se usmíval v návalu něhy, kterou pociťoval k tomu člověku."

V jistém smyslu se Levin 'dotýká nedotknutelného' a je odměněn hlubokým smyslovým zážitkem. Odnáší ho to do dimenze, kde se mezi šlechticem a nevolníkem volně vznáší náklonnost a respekt.

Ačkoliv hluboké touhy Levina zůstávají na konci románu nenaplněny, proměna je načata.

Tolstého pozdější práce dokumentují postupný proces vnitřního růstu, v němž se coby aristokrat proměňuje v aktivní a výřečný hlas 19. století, který mluví za obyčejné lidi. "Tolstojská hospodářství", která byla také modelem pro Gandhího během jeho pobytu v Jižní Africe, měla nejspíš svůj původ ve skutku jednoho šlechtice, který se chopil kosy.


1) Veškeré citace na této stránce pocházejí z :
Tolstoj, Lev Nikolajevič. Anna Kareninová. Praha: Mladá fronta, Naše vojsko, 1964. (Překlad: Taťjana Hašková)


Vaše IP adresa je: 54.156.67.122
Copyright © 2017 www.kosimesnadno.cz. Powered by Zen Cart