Kosimesnadno
Shopping Cart 0 items   0.00kč
Welcome Guest! Would you like to log yourself in?

Scythe - The Tool For The Third Millenium

Scythe - The Tool For The Third Millenium

In certain countries of Europe there is a growing scythe renaissance, which is supported by periodical scythe festivals, symposiums, and last but not least with the established International Scythe Network. The activities of the Network include advice and service to support all mow with ease, courses and sale of high quality scythe blades and associated equipment, to be eventually represented in each country. We are striving to overcome contemporary problems not only by reestablishing the quality of service, but also by the promotion of strengh-saving mowing technique, inspired by Peter Vido's style of hand mowing, applied principle of tchai-chi. And therefore for all to fully realize the scythe's potential benefits. While usage of lawn mowers for cutting ever growing manicured lawns, in retrospect has detrimental effect on the ecosystem, the regenerative potencial of the scythe is wide reaching, we therefore feel justified to attribute to this tool the title "The Tool for the Third Millenium".

Key words: scythe, renaissance, festival, customer service, mowing technique, International Scythe Network, mowing with ease, manicured lawns, ecology

KOSA - NÁSTROJ PRO TŘETÍ TISÍCILETÍ

Věra Dudmanová


Ashley Vido


Nápad používat v dnešní době kosu nejčastěji vyvolává podezření z pokusů o návrat do časů, kdy lidé dřeli do úmoru, a podobné předsudky. Ve věku, kdy nevíme, co bychom si počali bez elektřiny nebo nafty, však může ruční nástroj, jakým je kosa, dokonce překonat moderní technologii. Cílem tohoto textu není přimět občany k výměně svých trávních sekaček za kosu, ale k malému zamyšlení nad potenciálem, který kosa má a jež jim může spestřit letošní venkovní aktivity, pokud se ji (ať už po dědovi či novou) rozhodnou alespoň vyzkoušet. Neměla by to být ovšem kosa ledajaká - je potřeba se sám sebe upřímně zeptat: mám svou kosu výborně seřízenou, kvalitně nabroušenou a používám ji technicky efektivně?
V posledních letech dochází ve světě k rehabilitaci tohoto dva a půl tisíce let užívaného nástroje (jen například v Německu se ročně prodá na 40 000 nových kos), jenž je dílem dvou mistrů: mistra kovářského a v podstatě samotného sekáče. Byl to vždy on, kdo věděl, jak si kosu připravit tak, aby byl schopen požát rozlehlé louky, pole a trávníky. V předloňském roce se konalo v Rakousku I. mezinárodní sympozium (The Scythe Symposium 2004) a loni také proběhly Svátky kosy (The Scythe Festival 2005) v západní Anglii. V ČR se v tomto směru již léta angažuje Český svaz ochránců přírody KOSENKA ve Valašských Kloboukách, který i letos bude ve dnech 1.7.~8.7.2006 pořádat již 26. ročník Kosení orchidejových luk v Přírodním parku Bílé Potoky v Bílých Karpatech. Také letos proběhnou na lokální úrovni v zemích, jako je Rakousko, Velká Británie (Wales) a mnoho dalších slavnosti kosy. 30. 6 - 4.7. 2006 proběhne na Slovensku (Horný Liptov - Spíš) Druhé mezinárodní slovenské sympozium a svátky kosy (Podtatranské pažite), konkrétně na téma s názvem Péče o pastviny s myšlenkou na budoucnost. Sympozium na téma kosa letos také proběhne i za oceánem v Kanadě. Zpravidla se jedná o kurzy kosení či zábavné soutěže, při nichž se hodnotí čas a kvalita pokosení vyměřeného úseku (5 krát 5 metrů).
Slovo kosa (a jeho další odvozeniny jako jsou kosiště, kosit, pokosit, nakosit, skosit ) je všeslovanským výrazem. Znělo ovšem stejně i ve staroslověnštině, přičemž praslovanský výraz kosa se obvykle spojuje s latinským castrare „klestit", „vykleštit", staroindickým śásati „řeže"apod. Současná čeština je obohacena o známá hovorová slovní spojení, jako je „byla mi kosa"a „hodil jsem kosu". Kosu též nosí Smrtka, která je součástí přírodních cyklů. Našli bychom i bezpočet odkazů v lidových písních a poezii.
Kosa obyvatelstvo kdysi prakticky živila, neboť se spolu se svým „starším bratrem" srpem používala k sečení nejen trávy, ale také obilí (ke kosišti měla navíc připevněný koš kolébkového tvaru). Bez ní by se v minulosti „za většího potu dobývati musel chléb". (Pravděpodobně nejlepší reputaci ve světě a dlouholetou tradici měly vždy rakouské kosy. Ani v dnešním hornatém Rakousku nikdy nebyly plně nahrazeny koňmi či jinou mechanizací.) Pryč jsou ale ty časy, kdy se v českých zemích ke svážení objemného sena používaly žebřiňáky. Stejně tak kosy, které jsou dnes napůl zrezavělé, a kosiště, jež jsou zpola ztrouchnivělá či napadená červotočem, se už jen povalují v polorozpadlých stodolách a kůlnách. Jen občas na venkově jestě vidíme starousedlíka, kterému je přece jen proti mysli kupovat si králíčí maso z dovozu, jak jde s kosou na futro. Kupovat sekačku pro pár čtverečních metrů se mu nevyplatí. Méně a méně lidí u nás však ještě kosu používá pro uživení krav, koz a ovcí. Nedůstojně tak skonávají nejen kosy, ale spolu s nimi i umění s kosou zacházet a kose rozumět.
"Dnešní průměrná kosa funguje jako podvýživený a špatně okovaný kůň, který má nasazený o dvě čísla větší chomout,"
popisuje dnešní situaci Peter Vido, Slovák žijící v Kanadě, jemuž se kosa stala dokonce určitou životní filozofií. V obchodech se dnes prodává často jen jedna "konfekční" velikost kosiště, která spolu s délkou a se vzdálenosti mezi madly (která by se většinou měla rovnat délce od lokte ke špičce prstu natažené dlaně) rozhodně není vhodná pro každého. Současné problémy jsou například i v prodeji a tedy v užívání nekompatibilní kosy a kosiště. Sporná je také kvalita kovadlinky (babky), co se týče tvrdosti oceli atd. V Evropě včetně ČR je také čím dál vzácnější brousek z přírodního kamene, který je oproti syntetickým brouskům (které kosu "užírají") šetrnější k ostří kosy. Ke kose není přiložen návod k použití, prodejce navíc neposkytuje poradenskou službu a sám kosu většinou nepoužívá.
Kdysi dávno patřilo kosení kupodivu spíše k lehčím typům práce. Pokud se tedy jednalo o lehčí práci, není vyloučeno, že rolníci či nevolníci nebyli zas až tolik motivováni pokusit se o další zlepšování zavedené techniky kosení. "Mnoho krajů i v rámci jedné země má docela odlišné a často poněkud rigidní způsoby, jak kosu používat," tvrdí dále Vido. Problematické je zejména pro české země kosení v předklonu. K osvojení si této ne zrovna nejefektivnější techniky došlo nejspíš poté, co vymřeli venkovští kováři, kteří přizpůsobovali stopku kosy rovnému kosišti, a co se začaly dovážet kosy ruské, které však nebyly určeny pro rovné kosiště.
Vido se nyní dopracoval pravděpodobně k neúčinnější technice kosení na světě. Sám o ní ale hovoří spíše jako o technice "šetřící síly...". Každý, kdo by ho měl možnost při kosení vidět, jistě prohlásí, že kosou seče snadno. Pokud je kosiště ergonomické, tedy "ušito" na míry postavy a kosa správně naklepána a pozornost věnována mnoha jiným detailům, než jaké jsou běžně u nás známy, a jejichž popis dalece přesahuje možnosti tohoto článku (např. vybalancování váhy v obou rukách pomocí závaží na konci kosiště), zažívá pak uživatel kosy pocit prodloužených rukou. Jelikož Vido nezapomíná ani na správné dýchání při sečení neobvykle širokého pokosu (2,8 m), připomíná jeho styl pohyby ze systému bojového umění tai-či. V podstatě jde o aplikovaný princip tai-či. Do kosení se dokonce dobrovolně zapojují pro zábavu (jejíž výsledkem je posečená tráva...) i jeho vlastní děti (nejmladší bylo sedm let), a tak s rodinou zvládají pokosit celé hektary luk. Ani ženy a dívky by si tedy rozhodně neměly v hlavě zafixovat představu, že s kosou muže zacházet pouze muž, když kosit může i dítě.
Veškerá pochybení se z iniciativy Petera Vida spolu s nadšenci z jiných zemí začínají pomalu napravovat. Byl zaveden Scythe Network, mezinárodní síť, která spočívá v lidech odhodlaných spolupracovat na popularizaci kosy (podporou, prodejem, službami, kurzy a podobně). Scythe Network má své zastoupení pro země bývalého východního bloku v České republice (www.kosimesnadno.cz).
Plocha trávníkové zeleně se ve světě spolu s výstavbou sportovních hřišť neustále rozšiřuje. ("Trávníková kultura" má nejspíš svůj původ v pastvinách, kde vyšší vrstvy obyvatelstva mívaly své koně a jiný dobytek, který je spásal až „na anglický trávník".). Rozsáhlé plochy zeleně je nutné spolu s parky, dvory, zahradami, okraji podél silnic a podobně udržovat. Trávní sekačka, která se pro tento účel používá, však představuje energeticky náročnou záležitost - kromě její výroby, zejména její užívání. Když se rozhodneme trávu neustále zastřihovat, musíme počítat s investicemi jednak do koupi samotné sekačky, do pohonných hmot (pochopitelně z neobnovitelných a do budoucna cenově nejistých zdrojů) či elektřiny, která zpravidla nepochází se "zelené energie". Dále je nutná údržba a případné opravy. Většina sekaček je hlučná (ten, který ji řídí občas dokonce používá i ochranná sluchátka) a má kratší životnost než kosa.
Zatímco kosa významně pomáhá udržovat druhovou pestrost (biodiverzitu), důsledky používání sekaček v tomto ohledu jsou rovněž nepříznivé, a to zejména pro obojživelníky. Mikátová a Vlašín píšou : "V dobách, kdy se louky kosily ručně, představovalo kosení celkem zanedbatelné ohrožení, protože žáby se stačily ukrýt nebo utéci. S postupující mechanizací se význam sečení jako faktor ničení žabích populací dostal do popředí a dnes je spolu s používáním pesticidů a silniční dopravou jedním z hlavních faktorů, ohrožujících obojživelníky v západní a střední Evropě....Výzkumy prováděné německým Ústavem pro krajinnou ekologii a ochranu přírody v Singenu...ukazují, že některé typy sekaček decimují tak silně žáby žijící na těchto vlhkých loukách, že dokonce ohrožují potravní základnu čápů... Technický vývoj strojních sekaček je zaměřen na zvětšování záběru sekačky a na zvyšování pojezdové rychlosti."
Kosa má řadu výhod. "Pro některé úkoly, kterým lidstvo čelí, byly velmi vhodné nástroje vyvinuty před dávnou dobou...", tvrdí Peter Vido. Nevyužitý potenciál tohoto nástroje Peter Vido spatřuje především v těch aspektech, o nichž se souhrnně zmiňuje ve svém Dopise signatářům Kjótského protokolu (v plném znění uveden na
www.scytheconnection.com), a které zároveň platí za hlavní důvody k eliminování trávních sekaček a těžké mechanizace v zemědělství: 1) Uchování národního dědictví; 2) Otázka sociálni ekologie;3) Otázka ekologická; 4) Duchovní zážitek.
Kosu si přitom mohou dovolit pořídit i lidé s omezenými ekonomickými možnostmi, neboť není tolik nákladná, údržba a naklepání není časově náročná záležitost. Zatímco sekačka lidským tělem už jen vibruje, u kosení tomu tak není. Byly předloženy již pozitivní výsledky výzkumu fyzioterapeutického účinku kosení na lidské tělo.Do aktivity jsou zapojeny soubory svalů, které při užívání sekačky zakrňují. Kosení nám může tedy nahradit ranní cvičení.
Vzhledem k počtu lidí bez práce a psychologickým důsledkům této situace, stojí možná za úvahu jejich krátká rekvalifikace (spojená se zavedením sítě kvalitních instruktorů) a zapojení do sezónních prací v době žní. Kosení ve skupině navíc vytváří nenahraditelnou přátelskou atmosféru. Možný meditativní účinek kosení oblažuje i duši a je zde tedy šance, že se kosa uplatní i v rámci psychoterapie (resp. ergoterapie).
Asi nejslavnějším žencem ve smyslu duchovního zážitku při kosení byl ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj, kterého francouzský dobový tisk vyobrazil v karikatuře s kosou. V několika kapitolách ruské klasiky, jakou je Tolstého Anna Kareninová, je tématu kosení věnována hlavní pozornost. Staroch, jenž mistrně ovládá kosu, zde alespoň zpočátku „strčí do kapsy" velmi snaživého mladého šlechtice Levina, který si přeje kosit s najatými rolníky, přičemž svému bratrovi říká: "To bys nevěřil, jak taková životospráva pomáhá, když má někdo brouky v hlavě". V tomto nástroji najde opravdové zalíbení (stejně jako sám spisovatel) a není připraven ani o výše zmíněné duchovní zážitky, které Tolstoj naznačuje: "A stále a stále častěji přicházely okamžiky podvědomí, kdy nemusel přemýšlet, co dělá. Kosa sekala sama...Čím déle Levin kosil, tím častěji a častěji prožíval chvíle zapomnění, kdy už ruce nemávaly kosou, ale sama kosa poháněla celé tělo, plné vědomí a plné života, kdy pravidelná a přesná práce se jako zázrakem dělala sama, aniž na ni myslil. Byly to chvíle nejvyššího blaha…"
Vzhledem k dlouhé tradici, sociálním, ekologickým a zdravotním aspektům a současným veřejným aktivitám ve spojitosti s kosou lze tomuto nástroji do budoucna přisoudit nemalý potenciál, který má předpoklady k neustálému se rozvíjení a je možno ho právem nazvat nástrojem pro třetí tisíciletí.

Použitá literatura:
Cílek, Václav. Makom. Kniha míst. Praha: Dokořán, 2004.
Fukuoka, Masanobu. The Road Back to Nature: Regaining Paradise Lost. What is this „Lawn Culture"? Madras: Bookventrue 1987, s. 356.
Librová, Hana. Vlažní a váhaví (Kapitoly o ekologickém luxusu). Brno: Doplněk, 2003.
Mikátová, Blanka, Mojmír Vlašín. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. Ochrana obojživelníků. Brno: Ekocentrum, 2002, s. 58.
Rezek, Jan. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2003.
Tolstoj, Lev Nikolajevič. Anna Kareninova. Naše vojsko, 1964, s.252.
Tresemer, David. The Scythe Book: Mowing Hay, Cutting Weeds, and Harvesting Small Grains with Hand Tools. With an Addendum on the Practical Use of the Scythe by Peter Vido. Chambersburg: Alan C. Hood &Company, Inc., 2001.

Internetové odkazy:
http://www.kosenka.cz
http://www.kosimesnadno.cz
http://www.scytheconnection.com

Your IP Address is: 54.198.221.13
Copyright © 2017 www.kosimesnadno.cz. Powered by Zen Cart